Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Primární hypertenze neboli esenciální hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčinu nelze zjistit. Primární hypertenzí trpí 90–95 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak. Viz také hypertenze, sekundární hypertenze.

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak patří – společně s ischemickou chorobou srdeční – k nejčastějším srdečně-cévním onemocněním. Trvale vysoký krevní tlak v tepnách je nebezpečný pro srdce, mozek, aortu a další velké tepny, stejně jako pro ledviny a oči. Při dlouhodobém vysokém krevním tlaku také cévy ztrácejí svou pružnost a průchodnost. Četné studie ukazují, že rozvoj vysokého krevního tlaku souvisí především s životním stylem a dědičnými predispozicemi. Rizikové faktory spojené s nezdravým životním stylem (nedostatek pohybu, nezdravá strava, nadváha a stres) může nicméně každý z nás cíleně ovlivnit. Odvozené přídavné jméno je hypertenzní. Člověk s hypertenzí je označován jako hypertonik. Viz také hyper-, krevní tlak, nízký krevní tlak (hypotenze) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hypertenze, hypertenzní apod..

Esenciální hypertenze je jiný název pro primární hypertenzi. Viz také esenciální, hypertenze.

Symptomatická hypertenze je jiný název pro sekundární hypertenzi. Viz také symptomatický, hypertenze.

Sekundární hypertenze neboli symptomatická hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčina je známa. Sekundární hypertenze může být způsobena celou řadou různých onemocnění. Sekundární hypertenzí trpí 5–10 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak. Viz také hypertenze, primární hypertenze.

Plicní hypertenze znamená zvýšený krevní tlak (hypertenzi) v plicnici. Může se projevovat například dušností, únavou, bolestí na hrudi či otoky nohou. Neléčená plicní hypertenze může časem vést k srdečnímu selhání. Viz také plicnice, hypertenze.

Primární péče je koordinovaná komplexní zdravotní péče, poskytovaná zejména zdravotnickými pracovníky na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotním systémem i na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci, je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním, tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho bio-psycho-sociální potřeby. Primární péče zahrnuje praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost, praktické zubní lékaře, praktické lékaře gynekology a agentury domácí péče. Viz také lékař primární péče.

Primární prevence je souhrn opatření na podporu zdraví a předcházení nemocí. Praktický lékař v primární prevenci poskytuje informace nutné k pochopení smyslu primární prevence, motivuje ke zdravému způsobu života, pomáhá překonávat překážky související se změnou životního stylu a podporuje vytváření plánů na zavedení změn. Intervence lékaře jsou zaměřeny na ovlivnění rizikových faktorů nádorových onemocnění a srdečně-cévních onemocnění, zejména kouření, škodlivého pití alkoholu, nedostatku pohybu a nezdravé výživy. Součástí primární prevence je očkování proti infekčním onemocněním. Viz také prevence, sekundární prevence, terciární prevence, kvartérní prevence.

Lékař primární péče v systému českého zdravotnictví je lékař poskytující primární péči registrovaným pacientům. Konkrétně se jedná o následující specializace: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, praktický zubní lékař, praktický lékař gynekolog.

Primární křečové žíly neboli primární varixy jsou nejčastější formou křečových žil (asi 70 % případů). Příčinou vzniku primárních křečových žil je vrozená slabost žilní stěny. Jsou způsobeny městnáním krve v žilách, změnami žilních stěn a špatnou funkcí žilních chlopní v povrchovém žilním systému. Rizikovými faktory pro vznik křečových žil jsou kromě dědičné predispozice, pohlaví, těhotenství a hormonálních vlivů (např. hormonální substituční léčba nebo antikoncepce), především věk, obezita, práce vyžadující dlouhodobé sezení nebo stání, nedostatek pohybu, strava s nízkým obsahem vlákniny a příliš těsný oděv (kalhoty a punčochy). Viz také sekundární křečové žíly.